Vánoční shon a předvánoční nákupy
Přijde mi to jako zvláštní. S každým rokem a každými vánocemi se lidé jakoby zblázní a začnou vždy znovu a znovu brát obchody útokem. Jako by vánoce znamenaly jen to kolik a za co utratíme.
Vánoce by dle křesťanské tradice měly být svátkem klidu a míru. V dnešní hektické době se myslím stávají spíše svátky konzumu a nakupování. Jako by lidé v nějakém hypnotickém opojení získali dojem, že pokud nekoupí něco pořádného něco se stane.
Popravdě pociťuji tento “tlak” z venčí například u své matky. Ta ve jmému jisté tradice, či očekávání druhých prostě za každou cenu očekává “pod stromečkem” dárečky. A ty tam prostě musí být i kdybyste 100 krát se neměli čím obdarovat.
Ač rozhodně nepatřím k silně věřícím mravokárcům, myslím že mnoho lidí nechápe příliš rozměr či smysl vánoc. Myslím že vánoce byly jistým svátkem, kdy si lidé po jinak ne příliš bohatém roce konečně mohli trochu dopřát. Dopřáli si lepší jídlo a při té příležitosti se obdarovávali i drobnými dárky.
Mám dojem, že v dnešní době kdy si dopřávat po celý rok může již každý se lidé dostávají do pasti. Co si dát, a jak si ještě více přilepšit na vánoce. Kdysi, když se žilo v - z dnešního pohledu - bídě, to nebylo tak složité. Ale dnes? Každý si myslím může i přes celý rok dopřát jídla téměř co hrdlo ráčí, a s nákupy to jen s mírným omezením finančním je to stejné. Jaký je tedy nyní smysl vánoc? Nejspíše i tak tu celoroční hojnost nějakým způsobem trumfnout, přebít.
Možná se jedná o klišé a již mnohokrát vyřčenou frázi, ale vánoce mi připadají jako svátky konzumu a utrácení. A čím více toto pozoruji tím více to ve mne vytváří odpor k tomuto zbytečnému utrácení a kupování zbytečností a říkám si: proč se nevrátit k původnímu smyslu vánoc, a pojmout je více jako svátky odpočinku, klidu a rodinné pohody. A to více než pouhopouhé okázalé obdarovávání hmotnými dary, které většinou ani nezbytně nepotřebujeme, jen si je dáváme protože se to prostě tak nyní nosí.
Uložte si tento článek:
Jaggni to!
